Moje proč

Důvod proč běhám

Všichni podvědomě víme, proč dané věci děláme. Když chci ale své důvody popsat slovy, není to tak snadné. Mám stejný pocit s emocemi. Jasně že je cítím, jsou to přece moje emoce, ale popsat je mi moc nejde. Je fajn se občas zastavit, věnovat si čas, napojit se na vlastní tělo a na své vnitřní já a zeptat se, proč?

Protože mám pocit, že mám sebe a svůj život, ve vlastních rukou.

Já jsem udělala tu volbu, že půjdu běhat a jen díky mně jsem taky šla. Když běžím, cítím se silná a sama sebou. To, co se děje s mým tělem, je má volba. A v neposlední řadě je tady ten skvělý pocit po běhu. Zase jsem to zvládla. Jsem na sebe pyšná.

Jde o to, že je mi v celém tom procesu dobře. Jsem v něm já (moje fyzické já, moje psychické já a asi další), je tam příroda a to něco, co nás všechny propojuje. No a vedle tady těchto superbombových nadpozemských věcí, jsou tady i praktické důvody:

• Pravidelný režim - rituály.
• Lepší napojení na tělo - cítím, co si dát, aby mi bylo dobře.
• Častější výlety - běhy spojené s koupání nebo zdoláním nějakého vrcholu a podobně.

Tuhle krásku jsem si přinesla z posledního běhu.

A nakonec jsou tady i věci, kvůli kterým bych sice nevyběhla, ale jsou tady a jsou fajn:

• Velký kalorický výdej si žádá i větší kalorický příjem a jelikož ráda vařím a jím, jsem naprosto spokojená.
• Čas jen pro sebe. Doma učení a uklízení, venku čerstvý vzduch a sluníčko. Snadná volba.
• Hezky opálený obličej a ruce. Bohužel bílé břicho a  nohy s opálenými ponožkami a šortkami nejsou nic extra.

Ztotožňujete se s nějakým mým důvodem, nebo váš hnací motor je úplně jiný? Ráda si přečtu o vašem proč v komentářích.

S láskou,

Natálka